TRENDY ČESKA

Vývoj volebního modelu

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje zhruba 860 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze zpráv pro Českou televizi.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran obvykle pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

* Trendový odhad / Nedotazováno

Výzkum veřejného mínění realizovaný společností Kantar CZ.

Česká televize přizvala v roce 2013 k pilotnímu projektu v období voleb do
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ke spolupráci na kontinuálním
předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu Kantar CZ.

Rokem 2019 byla započata již 46. vlna průzkumu, který probíhá každý měsíc, a výsledky jsou prezentovány prostřednictvím České televize, kde jsou dostupné na http://bit.ly/trendyceska.

Agentura Kantar disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu a zajišťuje tak 100% kontrolu provedených rozhovorů.

Kantar je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvalitu odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

SPOLUPRÁCE MEZI ČESKOU TELEVIZÍ A VÝZKUMNOU AGENTUROU

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury Kantar. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.

VOLEBNÍ MODEL

Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost Kantar v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: „Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům.“  Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR, uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR, a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné. Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

METODA SBĚRU DAT

Data jsou sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhá z CATI centra agentury Kantar v Praze.

VÁŽENÍ DAT

Data jsou vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách.

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

Výsledky výzkumu je třeba vztahovat k termínu sběru dat, jedná se o zachycení voličských nálad, pokud „by se volby konaly příští týden“. Nejedná se tedy  v žádném případě o prognózu výsledku voleb. Zároveň platí, že je výsledky potřeba doprovázet informací o konkrétních otázkách, termínu, metodě sběru dat a vzorku, na kterém byl výzkum proveden.